Centrum precizního zemědělství v rámci své výzkumně-pokusné činnosti ověřuje pěstební systémy ozimé pšenice s využitím zonálního hnojení a výsevu do širších řádků. Cílem pokusů je vyvinout technické prostředky a technologie umožňující zakládání porostů ozimé pšenice do širších řádků v kombinaci se zonálním hnojením a nižším počtem rostlin na jednotku plochy, včetně implementace systémů variabilního hnojení, variabilní hloubky kypření a variabilního výsevku.
Systémy jsou vyvíjeny z důvodu:
- zajištění lepšího vývoje rostlin na začátku vegetace a v časném jaře na základě zonální aplikace minerálních hnojiv a hlubším prokypření půdy pod seťovým ložem,
- omezení povrchových aplikací hnojiv z hlediska jejich vyššího využití rostlinami a omezení jejich ztrát,
- možnosti meziřádkového výsevu pomocných plodin (luskoviny, jeteloviny a další plodiny),
- využití meziřádkové kultivace porostů (plečkování) za účelem omezení herbicidů, včetně systémů meziřádkové kultivace s přihnojením.
Na podzim roku 2017 byly ve spolupráci s firmami Farmet a Selgen založeny porosty ozimé pšenice založené do řádků s roztečí 0,25 m a se střídavou roztečí řádků 0,25 a 0,125 m (Obr. 1). Při založení porostů bylo před výsevem provedeno zonální kypření pod seťovým ložem do hloubky 0,12 – 0,14 m se zonální aplikací NPK. Do hodnocení jsou zahrnuty tři odrůdy ozimé pšenice: Julie, Turandot a Penelope. Pokusy probíhají na lokalitě Budihostice (farma Josefa Bílka). Pokusné plochy byly založeny modulárním pokusným secím strojem pro zonální kypření a hnojení firmy Farmet (Obr. 2).
Obr. 1: Schéma založení porostů ozimých pšenic do řádků s roztečí 0,25 m se zonálním hnojením přímo pod řádek (a) a při využití střídavé rozteče se zonálním kypřením a hnojením do meziřádku užšího dvojřádku (b).
Obr. 2: Pokusné plochy byly založeny modulárním pokusným secím strojem pro zonální kypření a hnojení firmy Farmet.
Na začátku dubna (3.4.2018) se počet rostlin na pokusných plochách s roztečí řádků 0,25 a střídavou roztečí řádků pohyboval u odrůdy Julie (dle varianty výsevu) v rozmezí od 145 do 200 rostlin na m2. U odrůdy Turandot v rozmezí 170 – 190 rostlin na m2. U odrůdy Penelope, kde byly zvoleny vyšší výsevky, činil průměrný počet rostlin na m2 v průměru 205 rostlin. Nejvyšší odnožovací schopnost vykazovala odrůda Turandot, poté Julie a následně Penelope.
Následná kontrola porostů proběhla 28.4.2018. V tomto termínu již porosty začínaly sloupkovat. Na základě vizuálního stavu porostů vykazovaly dobrou reakci na širší řádky porosty odrůdy Turandot (Obr. 3). Porosty vyseté do širších řádků dobře zapojovaly porost a vykazovaly dobré zakrytí meziřádků.
Obr. 3: Porosty odrůdy Turandot založené konvenčním způsobem (vlevo, řádky 0,125 m, bez zonálního hnojení, 295 rostlin na m2) a s řádky 0,25 m (vpravo, zonální hnojení NPK, 175 rostlin na m2) – 28.4.2018.
Porosty odrůd Julie a Penelope již výrazněji sloupkovaly, ale v důsledku nižší tvorby odnoží (jak v širších, tak užších řádcích) byly opticky méně zapojené (Obr. 4).
Obr. 4: Porosty odrůdy Julie založené s využitím střídavých roztečí řádků 0,25 a 0,125 m (vlevo, 200 rostlin na m2, ukládání NPK mezi dvojřádek – 0,125 m) a konvenčním způsobem (vpravo, řádky 0,125 m, bez zonálního hnojení, 295 rostlin na m2) – 28.4.2018.
Práce vznikla v rámci projektu TA04011370.
Zpracovali: Václav Brant a Michaela Škeříková
Centrum precizního zemědělství, ČZU v Praze
Porosty ozimých pšenic je možné si samozřejmě prohlédnout. Prohlídky zajišťuje V. Brant.