V rámci výzkumných aktivit CPZ jsou ověřovány technologie pěstování ozimé řepky v širších řádcích. Jednou z technologií je zakládání dvojřádků ozimé řepky s roztečí mezi řádky 0,25 m a s meziřádky mezi dvojřádky 0,5 m. Cílem pokusů je i vývoj systémů pěstování ozimé řepky s možností meziřádkové kultivace a přihnojení. Na podzim byly pokusné plochy ozimé řepky založeny na lokalitách Budihostice (základní zpracování půdy orba) a Řisuty (mělké kypření). Založení pokusných ploch proběhlo 22.8.2017. Setí bylo provedeno secím strojem Falcon Strip (Farmet) upraveným pro výsev dvojřádků (Obr. 1). Při setí bylo přímo pod řádek ozimé řepky provedeno kypření půdy do hloubky 0,18 m s ukládáním hnojiva NPK (15-15-15, 100 kg/ha). Výsevek odpovídal 35 semenům na m2. Cílem bylo zajištění počtu rostlin v jarním období v rozmezí od 15 do 25 kusů na m2.
Obr. 1: Založení porostů 22.8.2017 na lokalitě Řisuty
Na lokalitě Řisuty však po zasetí došlo k významnému rozvoji plevelné řepky. Po výsevu nebyly z důvodu přítomnosti plevelné řepky patrné založené dvojřádky (Obr. 2). Z hlediska specifikace vlivu plevelné řepky na vývoj porostů byly pokusné plochy rozděleny na tři části. Jedna část byla ponechána bez zásahu, na jedné části byly ručně odstraněny (vyplety) plevelné rostliny z meziřádku mezi dvojřádky a zároveň i z prostoru uvnitř dvojřádku a na třetí části bylo provedeno proplečkování meziřádku mezi dvojřádku (šířka plečkování byla 0,4 m). U ručního pletí nebyly samozřejmě odstraněny rostliny, které se nacházely přímo v trajektorii secí botky a do vzdálenosti 30 mm od středu trajektorie. Proplečkování a ruční pletí porostů proběhlo 26.9.2017 (Obr. 2). Na podzim byl stanoven rovněž počet rostlin na m2. Ten se na běžný metr porostu pohyboval v rozmezí od 24 do 74 rostlin na m2. Obtížně však bylo specifikovat, jaký podíl tvořila plevelná řepka.
Obr. 2: Porosty založené do dvojřádků s roztečí mezi dvojřádky 0,5 m zaplevelené plevelnou řepkou bez proplečkování (vlevo) a po proplečkování meziřádků mezi dvojřádky (vpravo) – foto 26.9.2017.
Po proplečkování či po a protrhání vykazovaly porosty dobrou růstovou schopnost (Obr. 3) a již na podzim došlo téměř k zapojení řádků. Z důvodu vzcházení druhé vlny plevelné řepky bylo proplečkování či ruční protrhání porostů provedeno ještě 20.11.2017. Dne 20.4.2018 bylo opět provedeno stanovení počtu rostlin na jednotku plochy. U porostů s neodstraněnou plevelnou řepkou byl stanoven počet průměrný počet 48 rostlin na m2, u plečkovaných 35 (Obr. 4) a u ručně odplevelených 32 rostlin na m2. Na základě počtu rostlin stanovených na lokalitě Budihostce (lokalita bez plevelné řepky, hodnoceno 19.4.2018), kde průměrný počet rostlin na jednotku plochy činil 18 kusů na m2, lze předpokládat, že obdobný počet rostlin pocházejících z výsevu by mohl být i na lokalitě Řisuty. Odečteme-li tedy tento počet rostlin od celkových hodnot počtu rostlin stanovených v Řisutech, dojdeme k pravděpodobným počtům rostlin plevelné řepky na jednotku plochy na hodnocených plochách. U zaplevelených porostů by poté počet rostlin plevelné řepky činil 30 rostlin na m2, u plečkovaných 17 a u ručně odplevelených 14 rostlin na m2.
Skutečné stanovení počtu plevelných rostlin je samozřejmě problematické a obtížně lze specifikovat i vlivy působící na konečný počet rostlin na jednotku plochy na jaře (vzájemná konkurence, vymrznutí slabších rostlin apod.). Zajímavým výsledkem je však porovnání habitu plevelných rostlin a vysetých rostlin, včetně kořenového systému. Obrázek 5 dokumentuje plevelné rostliny odebrané na plochách bez regulace výdrolu. Ty byly odebrány z meziřádků širokých 0,5 m a rostlin odebraných z místa seťového lože. Z obrázku je patrný nejen rozdíl ve velikosti nadzemní části rostliny, ale i odlišné tvary kořenových systémů. Pro rostliny pocházející z výsevu je typický kůlový kořen, který pozitivně reaguje na kypření při setí a zonální hnojení.
Z dosavadních výsledků vyplývá, že plečkování výrazně přispělo ke snížení výskytu plevelné řepky v porostech. Po plečkování byl patrný i rychlejší růst rostlin, vůči plochám neplečkovaným. Je otázkou, zda důvodem byl samotný efekt kypření půdy, či snížení konkurence v důsledku odstranění výdrolu řepky, ale i obilniny. V současné době nejsou k dispozici jednoznačné údaje o pozitivním, či negativním, vlivu plevelné řepky na vývoj porostů z hlediska výnosu a kvality semen. Proto nelze v současné době specifikovat případný vliv plevelné řepky na hodnocené porosty. Určitou představu poskytnou údaje po sklizni porostů. Jednoznačně je však potřebné počítat se skutečností, že výdrol ozimé řepky může zásadním způsobem ovlivnit strukturu porostu, a tím změnit požadavky na agrotechniku.
Obr. 3: Porosty založené do dvojřádků s roztečí mezi dvojřádky 0,5 m zaplevelené plevelnou řepkou bez proplečkování (vlevo) a po proplečkování meziřádků mezi dvojřádky (vpravo) v– foto 20.11.2017.
Obr. 4: Stav plečkovaných porostů na jaře 2018 – 20.4.2018
Obr. 5: Rostliny pocházející z výsevu (vlevo) a z výdrolu (vpravo).
Výsledky byly získány v rámci operace 16.1.1 Podpora operačních skupin a projektů EIP Programu rozvoje venkova na programové období 2014–2020. Práce vznikla v rámci projektu EIP 16/003/1611a/120/000095 s názvem Implementace nových a inovovaných technologií precizního zemědělství do pěstebních systémů, jehož poskytovatelem je MZe ČR.
Zpracovali: Václav Brant, Petr Zábranský a Michaela Škeříková
Centrum precizního zemědělství, ČZU v Praze