Pásové zakládání meziplodin – stav porostů 6.11.2018
Dne 6.11.2018 proběhlo další hodnocení porostů meziplodin vysetých do pásů. Uvedené informace navazují na aktualitu „Pásové výsevy meziplodin v pěstebních systémech kukuřice seté“ , kde je zpracována metodika založení pokusů a výsledky z předcházejících měření.
Hodnocení provedené 6.11.2018 se zaměřilo na stanovení produkce nadzemní biomasy meziplodiny, na monitoring habitu rostlin včetně kořenového systému, na šířku pásu tvořeného meziplodinou a na prokořenění půdy pod pásem meziplodiny. Hodnoceny byly opět porosty meziplodin založené plečkou nebo secím strojem do pásů.
Stav porostů je v aktualitě dokumentován sérií snímků porostů, které obrazem dokládají informace o hodnocených parametrech. Velmi dobrá pokryvnost půdy byla stanovena u porostů hořčice bílé, svazenky vratičolisté a ředkve olejné (oba způsoby založení). Tyto druhy vykazovaly i velmi dobré prokořenění půdy v osetém pásu. Porosty hrachu rolního a tolice dětelové samozřejmě produkcí nadzemní biomasy při daném výsevku nemohou předchozím druhům konkurovat, ale nabízejí zásadně jinou úroveň prokořenění půdního profilu, včetně hloubky růstu kořenů, což dokládají i ukázky kořenového systému rostlin. Jarní forma hrachu rolního opět prokázala rychlejší dynamiku růstu vůči formě ozimé, jarní formy se však z důvodu vymrznutí již nebudou podílet na tvorbě biomasy v jarním období. Luskoviny je potřebné vysévat v kombinaci s další meziplodinou. S ovsem nahým lze jednoznačně počítat jako s doplňkovým druhem, který bude méně konkurenční pro ostatní komponenty ve směsi, než ostatní konvenční obilniny řazené do první skupiny (pšenice, ječmen, žito, triticale).
Na pásech vysetých plečkou bylo v důsledku koncentrace rostlin do užšího řádku pozorováno intenzivnější prokořenění půdy a rostliny byly i vyšší v důsledku etiolizačního efektu, zejména u hořčice a ředkve. Vyšší konkurence mezi rostlinami v osetém pásu spojená s prodlužovacím růstem a tvorbou „křehkých“ lodyh může být výhodná při umrtvení porostů řeznými či zalamovacími válci. U výsevu luskovin do užšího řádku, který zvyšuje hustotu rostlin na ploše půdy, byla zaznamenána následně lepší konkurenční schopnost vůči výdrolu obilní předplodiny.
Práce vznikla v rámci projektu TAČR číslo TH03010409 (řešitelé ČZU v Praze a Bednar FMT, s.r.o.). Na řešení problematiky se podílí rovněž firma Selgen, a.s.
