Aktuálně z terénu - frézové pásové kypření

Centrum precizního zemědělství se ve spolupráci se společností Silyba a.s. ověřuje využití systémů frézového pásového zpracování půdy v podmínkách České republiky. Společnost Silyba obhospodařuje 580 ha orné půdy, jejíž většina se z hlediska reliéfu zájmového území nachází na svažitých pozemcích. Z důvodu provozu bioplynové stanice pěstuje 100 ha kukuřice, jejíž pěstování připadá i na mírně erozně ohrožené plochy. Za účelem eliminace erozních rizik ve vztahu k ochraně půdy a splnění podmínek standardu DZES 5 bylo v letošním roce započato s testováním čtyřřádkového stroje Rotor Strip Till (firma Baertschi, obr. 1) v kombinaci se secím strojem Mascar Maxi 5. Tato kombinace umožní pásové zpracování půdy a výsev pomocí jednoho přejezdu. Důvodem volby technologie je zakládání porostů kukuřice především do porostů vymrzajících či nevymrzajících meziplodin, umrtveného travního porostu, či do strniště ozimého žita sklizeného na zeleno. V těchto systémech, zejména na mělčích půdách, je potřebné kvalitní zapravení drnu, či rozmělnění kořenového systému rostlin, v kypřených pásech kvůli zajištění dobré průchodnosti stroje. Technologie je však ověřována i při zakládání porostů po orbě, či bezorebném zpracování půdy. Rozdílné systémy založení porostů dokumentují obrázky 2 až 4.

V rámci poloprovozních pokusů byly na jaře 2018 založeny pokusné plochy na pozemku po sklizni ozimého žita na zeleno. Kontrolní variantu představovala plocha založená klasickým osmiřádkovým strojem pro pásové zpracování půdy s nezávislými sekcemi Kultistrip (Kverneland), následný výsev byl proveden opět secím strojem Mascar Maxi 5. Druhou variantou byla plocha zpracovaná strojem Rotor Strip Till pro frézový pásový výsev. Šíře kypřeného pásu byla u obou technologií 0,3 m. Tato rozteč je dána technickým řešením stroje pro frézové zpracování půdy. U konvenčního strip till byla při této rozteči zajištěna bezproblémová průchodnost stroje pro půdu a zbytky kořenových soustav žita. Pohyb pracovních souprav byl řízen navigačními systémy.

Jedním z primárních hodnocení bylo provedení analýzy pohybu vody v půdním profilu metodou modré infiltrace (výše simulované srážky odpovídala 40 mm vodního sloupce). Plochy s frézovým zpracováním půdy vykazovaly hlavní směr infiltrace po stranách frézou zpracovaného pásu s následnou infiltrací po stranách kypřící radlice pracující pod frézou (Obr. 5). Po stranách kypřící radlice dochází k výraznějšímu praskání a trhání půdy, což podporuje infiltraci do stran a následně do půdního profilu. Voda samozřejmě infiltrovala i do středu kypřeného pásu. Plochý přechod mezi zpracovanou a nezpracovanou půdou kypřící radlice mohl rovněž působit, jedná se o situaci vycházející z daného stavu půdy na pozemku při zpracování, jako zpomalovač infiltrace ve středu kypřeného pásu. Na oraných plochách, tedy na kypřejších půdách, byl tento efekt výrazně menší a infiltrační obrazec na půdním řezu se podobal obrazci infiltrace na plochách s konvenčním strip till (Obr. 6). U klasického pásového kypření voda infiltrovala nakypřeným pásem vytvářejícím na průřezu charakteristické „V“ směrem do spodních vrstev půdy.

Hodnocení technologií poukázalo na rozdílný vliv pracovních nástrojů a jejich kombinací na infiltrační procesy v půdě. Zejména však na v praxi opomíjenou skutečnost, kterou je cílené zpomalení infiltrované vody ve spodních vrstvách ornice. Dobré nakypření půdy a s ním spojená propustnost pro vodu mohou vést k rychlému odtoku vody z orničního profilu směrem do spodních vrstev půdy. Tento problém je typický zejména na začátku vývoje rostlin, kdy kořeny ještě nepronikly pod zpracovanou vrstvu půdy. Tato skutečnost se často projevuje zejména při větších srážkách s větší intenzitou. Tvorba tzv. „infiltrační brzdy“ je rovněž závislá na aktuálních podmínkách. Na půdách s dobrou propustností spodních vrstev je potřebné zvážit hloubku kypření a hlubokým kypřením v místě vývoje kořenového systému nezvyšovat rychlý odtok srážek do podorničí. Další otázkou je nastavení práce kypřících orgánů.

Pozornost byla věnována i přítomnosti posklizňových zbytků v meziřádcích. Průměrná pokryvnost povrchu půdy rostlinnými zbytky žita činila při použití stroje Kultistrip 21, 9 % a u frézového pásového zpracování 23,4 %. Pokryvnost byla stanovena pro čtverec o velikosti 0,25 m2 umístěný nakoso mezi řádky kukuřice, čímž jsou do hodnocené plochy zahrnuty i části zpracovaného pásu. Hodnoty pokryvnosti se pohybovaly v intervalu od 14 do 38 %. Ukázky pokryvnosti meziřádku rostlinnými zbytky na plochách s konvenčním strip till a u frézového pásového zpracování půdy dokumetuje obrázek 7. Z hlediska hodnocení pokryvnosti rostlinnými zbytky je však nutné opět upozornit na příliš zjednodušený pohled z hlediska legislativních požadavků. Samotná hodnota pokryvnosti půdy není dostatečný parametr pro hodnocení protierozní ochrany. Po sklizni ozimého žita, nebo po výsevu do vymrzající či umrtvené meziplodiny, může být pokryvnost nižší, než při ponechání rozdrcené slámy na povrchu pozemku. Podstatné je však, že rostlinné zbytky jsou fixovány kořenovým systémem a nehrozí jejich odnos z pozemku a odumírající kořeny vytvářejí ideální preferenční toky pro infiltraci. U půdy prorostlé kořenovým systémem lze rovněž očekávat vyšší stabilitu půdních agregátů, která zajistí delší dobu infiltrace v důsledku oddálení rozplavení, což může vykazovat shodný efekt jako samotný tlumící efekt rostlinných zbytků umístěných na povrchu půdy vůči kinetické energii dešťových kapek.

pracovali: Václav Brant a Petr Zábranský (Centrum precizního zemědělství, ČZU v Praze)

a Vladimír Hovad (Silyba a.s.)

Porosty založené frézovým pásovým zpracováním půdy je možné si samozřejmě prohlédnout na základě předchozí domluvy - silyba.as@tiscali.cz (Vladimír Hovad)

 

 

Obr. 1: Zakládání porostů kukuřice seté strojem Rotor Strip Till v kombinaci se secím strojem Mascar Maxi 5 – foto Hovad

  

Obr. 2: Založení porostů kukuřice seté do chemicky umrtveného travního porostu (31.5.2018) – foto Brant

 

 Obr. 3: Založení porostů kukuřice seté do orby po plošné aplikaci digestátu hadicovým aplikátorem (31.5.2018) – foto Brant

  

Obr. 4: Porost kukuřice seté založený do strniště ozimého žita sklizeného na zeleno (31.5.2018) – foto Brant

 

Obr. 5: Infiltrační procesy na plochách s frézovým pásovým kypřením

 

Obr. 6: Infiltrační procesy na plochách s konvenčním pásovým zpracováním půdy

 

 

Obr. 7: Ukázka pokryvnosti meziřádku rostlinnými zbytky (bílá barva) na plochách s konvenčním strip till (vlevo, 31,6 %) a u frézového pásového zpracování půdy (vpravo, 30,7 %) – foto Brant